Jako už tradičně, na začátku června, se konalo 3. kolo českého poháru v plavání, Praha 2010 Arena Cup. Po fiasku z roku 2009 jsme my plavci byli zvědaví, jestli se něco změnilo, nebo budou závody v Praze následovat příkladu z minulých let. V první řadě musím říct, že se opravdu něco změnilo. Na závody přijelo 2x více plavců než minulý rok, změnil se celý systém závodů a bylo hezké počasí.
Přes všechny tyto změny, staly se tyto závody lepšími? Rozhodně byly lepší než minulý rok. I když to po pravdě nebylo zas tak těžké.
Stále však existují některé nedostatky, které tomuto závodu nemůžu osobně odpustit. Jedná se o závod českého poháru, kde si reprezentanti plní limity na evropské a světové soutěže. Nechápu tedy, proč se z těchto závodů dělají přebory žactva? Tito mladší plavci nemají “své” závody, jako např. na Slovensku? S tímto souvisí i neskutečně dlouhý program, který v sobotu přesáhl 13 hodin. Stojí za tímto pouze zájem pořádajícího oddílu získat víc peněz na startovném? Kvantita na úkor kvality?
Nejvážnější chybou, ze které se organizátoři nepoučili z minulého roku, i když jsme na ni v článku “poznatky ze závodů Praha 2009” upozorňovali je náhlá změna systému závodů v jejich průběhu. Kdy organizátoři začli “přehazovat” pořadí rozplaveb. Chápu sloučení sobotních dlouhých tratí, ale úplná změna pořadí jde mimo moje chápání. Zde bych ukázal na konkrétní situaci. Plavec v sobotu dopoledne doplaval 200 M a dozvěděl se, že byly přehozené rozplavby další disciplíny a za necelých 20 minut plave 400 VZ. To samé odpoledne. Plavec doplave 200 PZ a místo hodiny na odpočinek má 15 minut než bude plavat 1500 VZ. Toto šachování, dle mého, plavci vzalo šanci na dobrý čas. Pořadatelé si pro příště musí uvědomit, že podle závazného programu disciplin se plavci na závody přihlašují. Paradox systémových online přihlášek vs. náhlé rozhodnutí vrchního rozhodčího je více než zjevný. A obávám se, že nepomůže ani dodatečná omluva na stránkách svazu.
A když už se tak všichni v Praze snažili urychlit dopolední program a umožnit rychlejším závodníkům plavat dříve, aby měli čas na oběd a odpočinek, nebylo by úplně od věci zařídit odpolední klid. Před sluníčkem se šlo schovat, před vodou taky, ale před nahlas pouštěnou hudbou ne. 20 minut šlofíka ve stínu vzpruží aspoň trochu každého, při hospodském halekání Tří Sester to ale nejde. Lze zajistit hodinu bez reprodukce hudby? Tato nectnost je ale častá na pohárových i mistrovských soutěžích.
Díky za změnu systému soutěže, díky za počasí, díky za více reprezentantů. Ale stále to není ani Evropský plavecký závod. Bude příští rok?
Problém hlasité hudby na našich závodech mě napadl už nejednou. Randál, v němž se pomalu nemůže trenér domluvit s plavcem je podle mne zásadním nepochopením úlohy hudebního doprovodu během závodů. Tím, že se na sebe snaží strhnout veškerou pozornost, jako bychom dávali najevo, že vlastní závody jsou taková nuda, že lze přítomné pobavit pouze hudební produkcí. Nemohu při té příležitosti nevzpomenout MS 2007 v Melbourne, kde jsem si fakt, že během závodů hraje hudba, jasně uvědomil až někdy třetí den. Tak byla nevtíravá.
Mně se v Praze taky přehazování rozplaveb nelíbilo! On je to obecný problém, třeba teď ho řeším ve vztahu k dorosteneckému mistráku. Bude závodník plavat 1500K ráno nebo odpoledne, kolik lidí se asi tak přihlásí (naštěstí už nelze kouzlit s přihlášeným časem)? Je tam i 100K, co když bude ve finále? Tam je alespoň jasně dáno, jak to za sebou půjde.